Moruše bílé (Morus alba) v Potštejně

Název: morušovník bílý – moruša biela – Morus alba

Čeleď: morušovníkovité – Moraceae

Synonyma: Morus tatarica, Morus indica, Morus constantinopolitana, Morus morettiana

Obvod: 268, 254 292 a 344 cm (2007)

Výška: neměřeno

Věk: cca 250+

Lokalita: pod zámeckým parkem v Potštejně, okres Rychnov nad Kněžnou. GPS souřadnice (cca): Loc: 50°4'59.147"N, 16°18'28.501"E

Datum vyhlášení památného stromu:

Popis druhu:

Opadavý teplomilný malý strom nebo keř, dorůstající 9–15 m výšky, s kulovitou korunou. Letorosty jsou šedavé, v mládí chlupaté. Listy široce vejčité, 6–15 (20) cm dlouhé, na bázi srdčité, na líci lesklé, hrubě pilovité až vroubkovaně zubaté. Kvete v V.-VI. Plody jsou bílé, bílozelené, růžové až fialově červené, válcovitě elipsoidní, 1,0–2,5 cm dlouhé. Jsou jedlé, mdle sladké.

Rozšíření:

Původem v Číně a Koreji, kde byl v kultuře už 2700 let př. n. l., v Evropě (jižní a střední) se vysazuje už od 11. století jako krmivo pro housenky bource morušového (Bombyx mori). Doložené zprávy o pěstování na území Česka jsou z roku 1627.

Význam:

Ve velkém se u nás morušovník pěstoval hlavně v 18. století (morušovny), zavedením umělých vláken jeho význam poklesl a většina morušovníků byla v průběhu času zlikvidována. V současnosti se používá v sadovnictví jako okrasný strom. Místy je oblíbený jako ovocný strom, jeho květy jsou atraktivní pro včely, dřevo se dříve používalo v truhlářství.

Poznámka k těmto exemplářům:

Moruše nechal v Potštejně vysazovat kníže Jan Ludvík Harbuval de Chamaré (12.7.1701–28.4.1766), který se zde pokoušel zavést hedvábnictví. To se příliš nedařilo, snad proto, že byly potíže s přezimováním bourců. Nicméně jako památka na tyto aktivity zůstaly v Poštejně, v ulici pod zámeckým parkem, dodnes čtyři staré moruše. Jejich věk se dá odhadnout na cca 250 let – kníže se panství ujal v roce 1746, v roce 1766 zemřel. Stromy jsou ve velmi špatném zdravotním stavu. A i když jsou pečlivě ošetřovány, věk si u nich vybírá svoji daň. Není toho bohužel mnoho, co by se pro ně v současnosti dalo ještě udělat.

Zdroje:

Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Dostál, O. (2005): Projděte se Potštejnem, vydala obec Potštejn

Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM

kolektiv autorů (1987): Květena ČR, 1. díl, Academia Praha