Památný dub letní (Quercus robur) u hradu Veveří v Brně

02.11.2013 23:16
Název: dub letní – dub letný – Quercus robur (křemelák)
Čeleď: bukovité – Fagaceae
Synonyma: Quercus pedunculata, Quercus femina, Quercus fructipendula
Obvod: cca 400 cm
Výška: cca 16 m
Věk: cca 380 let
Lokalita: U stezky (bývalém hradním příkopu) vedoucí pod hrad Veveří (katastrální území 61177, parcela číslo 5213/3). GPS souřadnice: Loc: 49°15'21.876"N, 16°27'35.116"E
Datum vyhlášení: 15.4.1994 (vyhláška 1268/93)
Popis druhu:
Mohutný strom, který u nás dorůstá 30–35 m (na příznivém stanovišti až 50 m), dlouhověký, dožívá se 400–500 let, někdy se udává, že až 1000. Kmen silný, válcovitý, 1–4 m v průměru, už v několika metrech se větví a nevytváří průběžný kmen. Koruna je nepravidelná, široce rozkladitá, kosterní větve uzlovité, silné, zakřivené až křivolaké. Koření ve velké hloubce, je v půdě velmi stabilní. Má tvrdé a těžké, vodě odolné dřevo.
Borka zpočátku hladká, lesklá, zelenavě až bělošedá, v dospělosti tmavošedá až černá, hrubě rozpukaná.
Listy jsou laločnaté, přisedlé nebo krátce řapíkaté (do 1 cm), opakvejčité, u řapíku většinou srdčité, lysé, asymetrické. Jsou shora leskle zelené, zdola matné, velké 6–15 (20) cm. Raší koncem dubna až v květnu.
Kvést začíná ve 40 až 50 letech, kvete zároveň s rašením listů.
Plodem je jednosemenný žalud (nažka), který je uložen z jedné čtvrtiny až třetiny v miskovité číšce. Má na rozdíl od dubu zimního dlouhou stopku (3–8 cm).
 
Ekologie:
Duby letní jsou světlomilné a teplomilné, rostou hlavně v živnějších a vlhčích půdách v nižších polohách a pahorkatinách, pouze v západní části svého areálu vystupují i nad 1000 m n. m., jinak je jeho optimum do 650 m n. m., výše vymrzá. Nemají rády suché půdy a špatně snášejí pozdní mrazy.
 
Rozšíření:
Původní v Evropě, na Kavkaze, zasahuje do Malé Asie a do severní Afriky. Na severu Evropy dosahuje až k 63° s.š., východní hranice areálu probíhá od Petrohradu k Orenburku na řece Uralu. Na jihu ho nalezneme v Řecku, na Sicílii, ve Španělsku (Sierra Morena). Největší porosty vytváří v bažinných nížinách, hlavně v údolí Drávy a Sávy.
 
Význam:
Lesnická dřevina, oblíbená i v sadovnictví, nejen pro schopnost snášet exhalace, ale hlavně pro dlouhověkost a krásný tvar i v pozdějším věku. Duby vyniknou jako solitéry, menší skupiny, použitelné jsou i do porostů, neboť řidší koruny propouštějí světlo a umožňují růst vegetace pod nimi. Zejména v jižních Čechách se používal na hrázích rybníků. Výborná dřevina do města v nižších a středních polohách.
Borka (Cortex quercus) obsahuje značné množství tříslovin (12–20 %) – katechiny a elagotaniny. Dále obsahuje také flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry. Využívají se i hálky – duběnky (Galla) – které obsahují také třísloviny (galotaniny a kyselinu galovou). V lidovém léčitelství se drogy používají k výrobě obkladů, koupelí nebo tinktur. Jejich aplikace způsobí sevření a vytvoření ochranné vrstvy v místě aplikace, čehož se využívá zejména při omrzlinách, ekzémech, hemeroidech i při pocení nohou. Mají také desinfekční účinek. Mohou být složkou různých ústních vod nebo pomáhat při chorobách dásní. Z duběnek se izoluje tanin, dříve sloužily i k výrobě inkoustu.
Listí se dříve používalo i jako stelivo, žaludy jako krmivo a rozemleté se přidávaly dokonce i do chlebové mouky nebo se z nich dělala náhražka kávy (obsahují 3–4 % kvercilu, 37 % škrobu, 7 % cukru).
Dřevo má pevné, elastické, těžké a trvanlivé i pod vodou. Používá se na stavby (vodní), pražce, sudy, parkety, v nábytkářství.
 
Poznámka k tomuto exempláři:
Měl by to být nejstarší památný dub v katastru města Brna, předpokládá se, že byl vysazen ve 20. letech 17. století jako součást stromořadí, vedoucího od hradu Veveří k Novým Dvorům. Jako mladík byl v roce 1645 svědkem neúspěšného pokusu o dobytí hradu Švédy a jako strom v nejlepších letech byl naopak u toho, když se v roce 1742 (1741? První slezská válka?) podařilo hrad pokořit Prusům. Přestože stromy v okolí hradů bývaly většinou z obranných důvodů nemilosrdně klučeny, tento dub se dožil našich časů. Čekalo by se, že jako takový bude mít tu nejlepší možnou péči, ale nic tomu bohužel nenasvědčuje. Strom roste na hraně prudkého svahu, což může mít za následek obnažování kořenů splavováním zeminy a zhoršenou statiku. S tím se asi mnoho dělat nedá. Ovšem neomluvitelné je, že není ošetřená alespoň koruna, která je plná proschlých a polámaných větví. Ani bližší pohled nenaznačuje, že by někdy v blízké minulosti měl strom řádnou péči. Škoda, je teď v hodně špatném stavu a na jeho vitalitě se to projeví.
Zdroje:
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1995): Sadovnická dendrologie I. – Listnaté stromy, EDEN Brno
Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM Tišnov
kolektiv autorů (1990): Květena ČR, 2. díl, Academia Praha
Klika, J. (1930): Dendrologie – Listnáče, 1. část, Ministerstvo zemědělství RČS, Praha
Pilát, A. (1953): Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, SZN Praha

Diskusní téma: Památný dub letní (Quercus robur) u hradu Veveří v Brně

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek