Dub letní - Troják (Quercus robur) v Brně - Kohoutovicích

02.11.2013 23:02
Název: dub letní – dub letný – Quercus robur (křemelák)
Čeleď: bukovité – Fagaceae
Synonyma: Quercus pedunculata, Quercus femina, Quercus fructipendula
Obvod: 377 cm (2006)
Výška: 23 m (1986)
Věk: 300+
Lokalita: V Brně, na lesní cestě mezi Kohoutovicemi a Žebětínem, kat. úz. 79567, parcela č. 2212. GPS souřadnice: 49°11'34.432"N; 16°30'55.556"E
Datum vyhlášení památného stromu: 15.1.1987
Popis druhu:
Mohutný strom, který u nás dorůstá 30–35 m (na příznivém stanovišti až 50 m), dlouhověký, dožívá se 400–500 let, někdy se udává, že až 1000. Kmen silný, válcovitý, 1–4 m v průměru, už v několika metrech se větví a nevytváří průběžný kmen. Koruna je nepravidelná, široce rozkladitá, kosterní větve uzlovité, silné, zakřivené až křivolaké. Koření ve velké hloubce, je v půdě velmi stabilní. Má tvrdé a těžké, vodě odolné dřevo.
Borka zpočátku hladká, lesklá, zelenavě až bělošedá, v dospělosti tmavošedá až černá, hrubě rozpukaná.
Listy jsou laločnaté, přisedlé nebo krátce řapíkaté (do 1 cm), opakvejčité, u řapíku většinou srdčité, lysé, asymetrické. Jsou shora leskle zelené, zdola matné, velké 6–15 (20) cm. Raší koncem dubna až v květnu.
Kvést začíná ve 40 až 50 letech, kvete zároveň s rašením listů.
Plodem je jednosemenný žalud (nažka), který je uložen z jedné čtvrtiny až třetiny v miskovité číšce. Má na rozdíl od dubu zimního dlouhou stopku (3–8 cm).
 
Ekologie:
Duby letní jsou světlomilné a teplomilné, rostou hlavně v živnějších a vlhčích půdách v nižších polohách a pahorkatinách, pouze v západní části svého areálu vystupují i nad 1000 m n. m., jinak je jeho optimum do 650 m n. m., výše vymrzá. Nemají rády suché půdy a špatně snášejí pozdní mrazy.
 
Rozšíření:
Původní v Evropě, na Kavkaze, zasahuje do Malé Asie a do severní Afriky. Na severu Evropy dosahuje až k 63° s.š., východní hranice areálu probíhá od Petrohradu k Orenburku na řece Uralu. Na jihu ho nalezneme v Řecku, na Sicílii, ve Španělsku (Sierra Morena). Největší porosty vytváří v bažinných nížinách, hlavně v údolí Drávy a Sávy.
 
Význam:
Lesnická dřevina, oblíbená i v sadovnictví, nejen pro schopnost snášet exhalace, ale hlavně pro dlouhověkost a krásný tvar i v pozdějším věku. Duby vyniknou jako solitéry, menší skupiny, použitelné jsou i do porostů, neboť řidší koruny propouštějí světlo a umožňují růst vegetace pod nimi. Zejména v jižních Čechách se používal na hrázích rybníků. Výborná dřevina do města v nižších a středních polohách.
Borka (Cortex quercus) obsahuje značné množství tříslovin (12–20 %) – katechiny a elagotaniny. Dále obsahuje také flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry. Využívají se i hálky – duběnky (Galla) – které obsahují také třísloviny (galotaniny a kyselinu galovou). V lidovém léčitelství se drogy používají k výrobě obkladů, koupelí nebo tinktur. Jejich aplikace způsobí sevření a vytvoření ochranné vrstvy v místě aplikace, čehož se využívá zejména při omrzlinách, ekzémech, hemeroidech i při pocení nohou. Mají také desinfekční účinek. Mohou být složkou různých ústních vod nebo pomáhat při chorobách dásní. Z duběnek se izoluje tanin, dříve sloužily i k výrobě inkoustu.
Listí se dříve používalo i jako stelivo, žaludy jako krmivo a rozemleté se přidávaly dokonce i do chlebové mouky nebo se z nich dělala náhražka kávy (obsahují 3–4 % kvercilu, 37 % škrobu, 7 % cukru).
Dřevo má pevné, elastické, těžké a trvanlivé i pod vodou. Používá se na stavby (vodní), pražce, sudy, parkety, v nábytkářství.
 
Poznámka k tomuto exempláři:
Přes tři sta let starý strom, který své jméno nezískal podle svých tří kosterních větví, ale podle stanoviště na rozcestí tří lesních cest – do Kohoutovic, Žebětína a Bosonoh. Kohoutovičtí kolem něj v minulosti chodívali na hřbitov do Žebětína. Dnes kolem něj chodí jen výletníci a houbaři. Pokud byste se na něj chtěli podívat, jeďte z Kohoutovic autobusem č. 50 nebo 52 na zastávku Stará dálnice, přejděte cestu, projděte pod mostem a po lesní asfaltové cestě jděte tak 2 km. Nemůžete jej minout.
Aktualizace 17.8.2007: Nevím přesně kdy, ale Troják přišel o jednu ze svých kosterních větví. Ulomila se. Byla prolezlá hnilobou a asi ji zlomil vítr. Podle rozřezaných zbytků větve se zdá, že podobně shnilý je i zbytek stromu. Škoda, s tím se toho moc dělat nedá, život Trojáku se začíná nachylovat…
Zdroje:
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1995): Sadovnická dendrologie I. – Listnaté stromy, EDEN Brno
Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM Tišnov
kolektiv autorů (1990): Květena ČR, 2. díl, Academia Praha
Klika, J. (1930): Dendrologie – Listnáče, 1. část, Ministerstvo zemědělství RČS, Praha
Pilát, A. (1953): Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, SZN Praha

Diskusní téma: Dub letní - Troják (Quercus robur) v Brně - Kohoutovicích

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek