Dub letní (Quercus robur) - spontánní hřížení větve v zámeckém parku Lednice na Moravě

05.11.2013 19:07
Název: dub letní – dub letný – Quercus robur (křemelák)
Čeleď: bukovité – Fagaceae
Synonyma: Quercus pedunculata, Quercus femina, Quercus fructipendula
Obvod: neměřeno
Výška: neměřeno
Věk: ???
Lokalita: U okružní cesty spojující zámek a minaret v lednickém zámeckém parku.
Datum vyhlášení: není zapsán jako památný strom
Popis druhu:
Mohutný strom, který u nás dorůstá 30–35 m (na příznivém stanovišti až 50 m), dlouhověký, dožívá se 400–500 let, někdy se udává, že až 1000. Kmen silný, válcovitý, 1–4 m v průměru, už v několika metrech se větví a nevytváří průběžný kmen. Koruna je nepravidelná, široce rozkladitá, kosterní větve uzlovité, silné, zakřivené až křivolaké. Koření ve velké hloubce, je v půdě velmi stabilní. Má tvrdé a těžké, vodě odolné dřevo.
Borka zpočátku hladká, lesklá, zelenavě až bělošedá, v dospělosti tmavošedá až černá, hrubě rozpukaná.
Listy jsou laločnaté, přisedlé nebo krátce řapíkaté (do 1 cm), opakvejčité, u řapíku většinou srdčité, lysé, asymetrické. Jsou shora leskle zelené, zdola matné, velké 6–15 (20) cm. Raší koncem dubna až v květnu.
Kvést začíná ve 40 až 50 letech, kvete zároveň s rašením listů.
Plodem je jednosemenný žalud (nažka), který je uložen z jedné čtvrtiny až třetiny v miskovité číšce. Má na rozdíl od dubu zimního dlouhou stopku (3–8 cm).
 
Ekologie:
Duby letní jsou světlomilné a teplomilné, rostou hlavně v živnějších a vlhčích půdách v nižších polohách a pahorkatinách, pouze v západní části svého areálu vystupují i nad 1000 m n. m., jinak je jeho optimum do 650 m n. m., výše vymrzá. Nemají rády suché půdy a špatně snášejí pozdní mrazy.
 
Rozšíření:
Původní v Evropě, na Kavkaze, zasahuje do Malé Asie a do severní Afriky. Na severu Evropy dosahuje až k 63° s.š., východní hranice areálu probíhá od Petrohradu k Orenburku na řece Uralu. Na jihu ho nalezneme v Řecku, na Sicílii, ve Španělsku (Sierra Morena). Největší porosty vytváří v bažinných nížinách, hlavně v údolí Drávy a Sávy.
 
Význam:
Lesnická dřevina, oblíbená i v sadovnictví, nejen pro schopnost snášet exhalace, ale hlavně pro dlouhověkost a krásný tvar i v pozdějším věku. Duby vyniknou jako solitéry, menší skupiny, použitelné jsou i do porostů, neboť řidší koruny propouštějí světlo a umožňují růst vegetace pod nimi. Zejména v jižních Čechách se používal na hrázích rybníků. Výborná dřevina do města v nižších a středních polohách.
Borka (Cortex quercus) obsahuje značné množství tříslovin (12–20 %) – katechiny a elagotaniny. Dále obsahuje také flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry. Využívají se i hálky – duběnky (Galla) – které obsahují také třísloviny (galotaniny a kyselinu galovou). V lidovém léčitelství se drogy používají k výrobě obkladů, koupelí nebo tinktur. Jejich aplikace způsobí sevření a vytvoření ochranné vrstvy v místě aplikace, čehož se využívá zejména při omrzlinách, ekzémech, hemeroidech i při pocení nohou. Mají také desinfekční účinek. Mohou být složkou různých ústních vod nebo pomáhat při chorobách dásní. Z duběnek se izoluje tanin, dříve sloužily i k výrobě inkoustu.
Listí se dříve používalo i jako stelivo, žaludy jako krmivo a rozemleté se přidávaly dokonce i do chlebové mouky nebo se z nich dělala náhražka kávy (obsahují 3–4 % kvercilu, 37 % škrobu, 7 % cukru).
Dřevo má pevné, elastické, těžké a trvanlivé i pod vodou. Používá se na stavby (vodní), pražce, sudy, parkety, v nábytkářství.
 
Poznámka k tomuto exempláři:
Toto je příspěvek in memoriam, strom padl za oběť orkánu Emma 1.3.2008.
Tento strom nebyl vysazen zahradníky ani nevyrostl ze žaludu. Vznikl spontánním hřížením. To je stará zahradnická technika, sloužící k rozmnožování některých dřevin, zejména keřů. Princip spočívá v tom, že se ohne živý výhon a jeho střední část se zahrabe do země. Za nějakou dobu větev v tom místě vytvoří vlastní kořeny a po oddělení od matečné rostliny je schopna samostatného růstu.
U dubu to není ale obvyklé - z praktických důvodů - větve jsou nepoddajné a rostou zpravidla vysoko nad zemí. Ovšem někdy se stane, že se kosterní větev zlomí a opře se o zem. Pokud nedojde ke kompletnímu přerušení pletiv, je větev dále vyživována a roste. A v místě dotyku se zemí může i zakořenit, jako se stalo tady (a ještě u několika dalších stromů v lednickém parku). Po nějakém čase mateřská větev uschla a byla odstraněna a zůstal po ní malý křivý stromek rostoucí poblíž starého dubu. Bohužel jen do 1.3.2008, takže zde publikované snímky jsou asi jedny z posledních, které kdy kdo pořídil...
Zdroje:
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1995): Sadovnická dendrologie I. – Listnaté stromy, EDEN Brno
Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM Tišnov
kolektiv autorů (1990): Květena ČR, 2. díl, Academia Praha
Klika, J. (1930): Dendrologie – Listnáče, 1. část, Ministerstvo zemědělství RČS, Praha
Pilát, A. (1953): Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, SZN Praha

Diskusní téma: Dub letní (Quercus robur) - spontánní hřížení větve v zámeckém parku Lednice na Moravě

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek