Dub letní (Quercus robur) - Rudolfův dub v Olomouci

03.11.2013 11:17
Název: dub letní – dub letný – Quercus robur (křemelák)
Čeleď: bukovité – Fagaceae
Synonyma: Quercus pedunculataQuercus feminaQuercus fructipendula
Obvod: 650 cm
Výška: 28 m
Věk: cca 250 let
Lokalita: Poblíž hlavní cesty ve Smetanových sadech v Olomouci, cca 250 m od výstaviště Flora. GPS souřadnice: Loc: 49°35'20.809"N, 17°14'54.451"E (snad je to ten správný strom) :)
Datum vyhlášení: 26.10.2005
 
Popis druhu:
Mohutný strom, který u nás dorůstá 30–35 m (na příznivém stanovišti až 50 m), dlouhověký, dožívá se 400–500 let, někdy se udává, že až 1000. Kmen silný, válcovitý, 1–4 m v průměru, už v několika metrech se větví a nevytváří průběžný kmen. Koruna je nepravidelná, široce rozkladitá, kosterní větve uzlovité, silné, zakřivené až křivolaké. Koření ve velké hloubce, je v půdě velmi stabilní. Má tvrdé a těžké, vodě odolné dřevo.
Borka zpočátku hladká, lesklá, zelenavě až bělošedá, v dospělosti tmavošedá až černá, hrubě rozpukaná.
Listy jsou laločnaté, přisedlé nebo krátce řapíkaté (do 1 cm), opakvejčité, u řapíku většinou srdčité, lysé, asymetrické. Jsou shora leskle zelené, zdola matné, velké 6–15 (20) cm. Raší koncem dubna až v květnu.
Kvést začíná ve 40 až 50 letech, kvete zároveň s rašením listů.
Plodem je jednosemenný žalud (nažka), který je uložen z jedné čtvrtiny až třetiny v miskovité číšce. Má na rozdíl od dubu zimního dlouhou stopku (3–8 cm).
 
Ekologie:
Duby letní jsou světlomilné a teplomilné, rostou hlavně v živnějších a vlhčích půdách v nižších polohách a pahorkatinách, pouze v západní části svého areálu vystupují i nad 1000 m n. m., jinak je jeho optimum do 650 m n. m., výše vymrzá. Nemají rády suché půdy a špatně snášejí pozdní mrazy.
 
Rozšíření:
Původní v Evropě, na Kavkaze, zasahuje do Malé Asie a do severní Afriky. Na severu Evropy dosahuje až k 63° s.š., východní hranice areálu probíhá od Petrohradu k Orenburku na řece Uralu. Na jihu ho nalezneme v Řecku, na Sicílii, ve Španělsku (Sierra Morena). Největší porosty vytváří v bažinných nížinách, hlavně v údolí Drávy a Sávy.
 
Význam:
Lesnická dřevina, oblíbená i v sadovnictví, nejen pro schopnost snášet exhalace, ale hlavně pro dlouhověkost a krásný tvar i v pozdějším věku. Duby vyniknou jako solitéry, menší skupiny, použitelné jsou i do porostů, neboť řidší koruny propouštějí světlo a umožňují růst vegetace pod nimi. Zejména v jižních Čechách se používal na hrázích rybníků. Výborná dřevina do města v nižších a středních polohách.
Borka (Cortex quercus) obsahuje značné množství tříslovin (12–20 %) – katechiny a elagotaniny. Dále obsahuje také flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry. Využívají se i hálky – duběnky (Galla) – které obsahují také třísloviny (galotaniny a kyselinu galovou). V lidovém léčitelství se drogy používají k výrobě obkladů, koupelí nebo tinktur. Jejich aplikace způsobí sevření a vytvoření ochranné vrstvy v místě aplikace, čehož se využívá zejména při omrzlinách, ekzémech, hemeroidech i při pocení nohou. Mají také desinfekční účinek. Mohou být složkou různých ústních vod nebo pomáhat při chorobách dásní. Z duběnek se izoluje tanin, dříve sloužily i k výrobě inkoustu.
Listí se dříve používalo i jako stelivo, žaludy jako krmivo a rozemleté se přidávaly dokonce i do chlebové mouky nebo se z nich dělala náhražka kávy (obsahují 3–4 % kvercilu, 37 % škrobu, 7 % cukru).
Dřevo má pevné, elastické, těžké a trvanlivé i pod vodou. Používá se na stavby (vodní), pražce, sudy, parkety, v nábytkářství.
 
Poznámka k tomuto exempláři:
První památný strom města Olomouce. Pojmenovaný byl na počest zakladatele olomoucké městské zeleně, arciknížete a olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského. Mimo jiné založil v prostoru Smetanových sadů počátkem 19. století první olomoucký park - tzv. Rudolfovu alej. 
 
Pokud jde o strom samotný, je v docela slušné kondici. Své problémy ale má. V prvé řadě je špatně větvený a má tlakové vidlice. Před časem došlo k pokusu o jeho stabilizaci několika dynamickými vazbami. Nejsem si jistý, že by relativně slabá dynamická vazba dokázala strom udržet, uvažoval bych alespoň o jedné vazbě statické. Na stromě je také několik dutin, zakrytých plechem. To je v současnosti překonaný postup, pokud už se dutiny zakrývají, používají se přírodní materiály. Na periférii koruny je patrná tvorba sekundárních větví po obvodové redukci. Na to, že strom je památný, zasloužil by si již další ošetření.
Zdroje:
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1995): Sadovnická dendrologie I. – Listnaté stromy, EDEN Brno
Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM Tišnov
kolektiv autorů (1990): Květena ČR, 2. díl, Academia Praha
Klika, J. (1930): Dendrologie – Listnáče, 1. část, Ministerstvo zemědělství RČS, Praha
Pilát, A. (1953): Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, SZN Praha
 
Poslední aktulizace článku: 8.11.2013

Diskusní téma: Dub letní (Quercus robur) - Rudolfův dub v Olomouci

Datum: 02.12.2013

Vložil: brabi

Titulek: Dub letní

Jestli se nemýlím, tak jsme kolem něj šli. Nedá se nevšimnout si tohoto stromu, je obří :)

Datum: 27.03.2014

Vložil: vinky

Titulek: Re: Dub letní

nádherný strom, jen je ve špatné době na špatném místě

Přidat nový příspěvek