Borovice vejmutovka (Pinus strobus), Květná zahrada Kroměříž

01.11.2013 20:46
Název: borovice vejmutovka - borovica hladká - Pinus strobus
Čeleď: Pinaceae – borovicovité
Synonyma: Strobus weymouthiana, Pinus tenuifolia, Pinus canadensis var. quinquefolia, Pinus alba var. canadensis, Strobus strobus, Leucopitys strobus, borovice hedvábná, vejmutovka pravá, sosna hedvábná, sosna bílá, sosna Weymouthova
Národní názvy: Weymouth Pine, White Pine, Apple Pine, New England Pine, Pumpkin Pine, Quebec Pine, Sapling Pine, Soft Pine, Weymouths Kiefer, ostamerikanische Strobe, sosna Vejmutova, sosna belaja, pin Strobus, pin du Lord Weymouth, pin potiron, pin baliveau
Obvod: 270 cm (2007)
Věk: cca 60+
Lokalita: Květná zahrada, Kroměříž (v roce 1998 byla Květná zahrada – společně se zámkem a Podzámeckou zahradou – zapsána na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO). GPS souřadnice: Loc: 49°17'52.477"N, 17°22'48.224"E
Popis druhu:
Mohutný strom, dorůstající v domácím prostředí do 80 m, u nás zatím 30–35 m. Rychle roste a dožívá se cca 450 let. Má (zpravidla) průběžný, rovný a štíhlý kmen, korunu v mládí velmi pravidelnou, ve stáří rozložitou, široce kuželovitou, na obvodu nepravidelnou.
Přestože je kůlový kořen poměrně slabý, vedlejší kořeny jsou mohutné a dobře strom ukotvují, takže se nevyvrací.
Borka je dlouho hladká a tenká, leskle šedozelená, od cca 60 let začíná tmavnout, tloustnout a odlupovat se v destičkovitých šupinách.
Letorosty jsou velmi tenké, zelené nebo zelenavě hnědé, matně lesklé.
Pupeny jsou štíhle vejčité, zašpičatělé, červenavě žluté, slabě zasmolené.
Jehlice jsou ve svazečku po 5, opadávají po 2–3 letech. Jsou velmi tenké (0,5 mm), 5–14 (7–10) cm dlouhé, jemné, měkké, trojboké, shora zelené, zespodu bělavě modré nebo sivé, zašpičatělé, ale nepichlavé, na okraji jemně pilovité a drsné.
Šišky jsou jednotlivé, silně pryskyřičnaté, mladé temně fialové, vyzrálé čokoládově hnědé, 8–20 cm dlouhé a 4 cm široké.
 
Původ a rozšíření:
Východní část Severní Ameriky a Kanada. Do Evropy se poprvé dostala v polovině 16. století, kdy byla dočasně pěstována v Paříži. V kultuře se v Evropě pěstuje od roku 1705, kdy ji do Anglie dovezl lord Weymouth. V Čechách byla poprvé vysazena na zámku v Hluboši (1812) a v Nových Hraech (1813). Na Slovensku se pěstuje už od konce 18. století.
 
Nároky na prostředí:
Nejlépe se jí daří v půdách hlubokých, vlhkých a propustných, písčitohlinitých a nevápnitých. Nemá ráda sucho a vápno. Je mrazuvzdorná a hodí se do chladnějších poloh.
 
Význam:
Lesnicky i sadovnicky pěstovaná dřevina. Zkoušela se pěstovat na dřevo, protože velmi rychle roste, ale vzhledem ke své schopnosti růst v mládí ve stínu, dokázala konkurenčně potlačit ostatní dřeviny v porostu. Díky této své vlastnosti je dnes dokonce zařazena na seznam invazivních druhů, po bok takových plevelů, jako je akát nebo křídlatka japonská.
U nás vyrostlé vejmutovky nemají tak kvalitní dřevo jako severoamerické exempláře a jako domácí borovice lesní, takže její dřevařský význam není příliš velký. Je ovšem výborným stromem pro sadovnické účely. Hodí se do měst, protože snáší znečištěné ovzduší, je mrazuvzdorná. Jako solitéra v parku je nádherná, hodí se ale i na okraje skupin. Je cenná tím, že rychle vytváří hmotu. Dřevo se používá jako otop nebo k výrobě zápalek, podkladu pro dýhy, na bedny apod.
 
Poznámka k tomuto exempláři:
Moc hezký – a zdá se, že i zcela zdravý – exemplář borovice hedvábné. Díky svému umístění mezi ornamentálními záhony a stříhanými nízkými živými ploty je dobře viditelná už zdálky a právem na sebe poutá pozornost. Navíc její tmavá barva příjemně kontrastuje s bílou fasádou kolonády.
Zdroje:
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych V. (1989): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1998): Sadovnická dendrologie II. – Jehličnaté stromy, EDEN Brno
Koblížek J. (2003): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP studio a nakladatelství SURSUM Tišnov
kolektiv (1997): Květena ČR, 5. díl, Academia Praha
Klika, J. a kol. (1953): Jehličnaté, Nakladatelství Československé akademie věd
Krejčiřík, P., Pejchal, M.: Coniferia – multimediální atlas jehličnatých dřevin, Břeclav

Diskusní téma: Borovice vejmutovka (Pinus strobus), Květná zahrada Kroměříž

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek