Borovice černá (Pinus nigra), Brno - Kociánka

01.11.2013 20:41
Název: borovice černá – borovica čierna - Pinus nigra
Čeleď: Pinaceae – borovicovité
Synonyma: Pinus austriaca, Pinus nigricans, Pinus laricio var. austriaca, Pinus pyrennaica, borovice rakouská
Národní názvy: sosna černaja (Rus.), črni bor (Chorv., Slov.), čeren bor (Bulh.), Schwarzkiefer, Schwarzföhe (Něm.), pin noir (Fr.), pino nero, pino d´Austria (It.), black pine, austrian pine (Angl.) fekete-fenyö (Maď.)
Obvod: 310 cm (2006)
Věk: cca 170 let
Lokalita: Brno – Kociánka. GPS souřadnice: Loc: 49°13'55.062"N, 16°36'41.272"E
Popis druhu:
Jehličnatý, hluboce kořenící strom, dorůstající do výšky 15–25(50) m, s korunou v mládí úzce kuželovitou, ve stáří široce rozložitou až deštníkovitou. Borka kmene je v mládí hladká, později hluboce brázditá, šedohnědá až šedočerná. Letorosty silné, zelenohnědé, lysé, pupeny hnědavé, kuželovitě válcovité, pryskyřnaté, 2 cm dlouhé. Jehlice ve svazku po 2, 8–12(15) cm dlouhé, tuhé, pichlavé. Šišky vejcovité, 5–8 cm dlouhé, světle hnědé, lesklé. Dožívá se až 1000 let.
 
Hlavní rozpoznávací znaky:
Jehlice po 2 ve svazečku, pryskyřičnaté pupeny, hnědočerný vnitřek šupin šišek, hnědá až šedohnědá, hluboce rozpraskaná borka.
 
Původ a rozšíření:
Jižní a střední Evropa, Severně do Rakouska, Krym, Malá Asie. Do ČR dovezena v roce 1796.
 
Nároky na prostředí:
Mělké až středně hluboké vápenaté půdy, nenáročná na půdní živiny, dlouhou zimu, pozdní mrazy. Je světlomilná, ale snáší i polostín, nicméně v zápoji rychle ztrácí spodní větve. Přestože má slabě vyvinutý kůlový kořen, silné vedlejší kořeny umožňují růst i na kamenitém podkladu bez rizika vývratu. Používá se na zpevňování písečných dun.
 
Význam:
Často používaná (až nadužívaná) dřevina v parkové a sídlištní zeleni. Snáší městské prostředí, je odolná a v mládí rychle rostoucí. Vysazovaná i jako lesní dřevina. Je vhodná ma extrémní stanoviště, rekultivaci krasových lokalit atd.
Šišky se s oblibou používají ve vazačství.
Má lehké a pružné dřevo (používané na stavbu lodí), ale hodně zasmolené. Toho se však využívá v Dolním Rakousku, kde jsou borovice černé bohatým zdrojem pryskyřice.
V poslední době ve městech silně trpí červenou sypavkou borovic.
 
Poznámka k tomuto exempláři:
Krásný a letitý exemplář borovice černé. Ač nakloněná, je velmi vitální a zdá se i zcela zdravá. Pokud nezačne překážet výstavbě, má šanci růst dalších několik set let. Zasloužila by si být mezi brněnskými památnými stromy, ale nejen mezi nimi. V ČR jsou za památné vyhlášené pouze tři černé borovice. Tato by mezi nimi ostudu rozhodně nedělala.
Je velmi pravděpodobné, že tento strom pamatuje zakládání zdejší zámecké zahrady kolem roku 1935. V roce 1825 koupil hrabě Schaffgotsch dvůr od brněnského měšťana Kotziana a nechal ho přestavět na zámeček. Od roku 1891 měla zámeček pronajatý Královopolská strojírna, která zde měla technické kanceláře. V roce 1919 odkoupil celou usedlost i se zámečkem a parkem Spolek pro výchovu mrzáčků, předchůdce ústavu, který je zde doposud. (Zdroj: www.veronica.cz)
Zvítězila v hlasování o Brněnský strom roku 2008.
Zdroje:
Aae, G., Riedmiller, A. (1997): Stromy - kapesní atlas, Slovart Praha
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hecker U. (2003): Stromy a keře, REBO
Hurych V. (1989): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1998): Sadovnická dendrologie II. – Jehličnaté stromy, EDEN Brno
Koblížek J. (2003): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP studio a nakladatelství SURSUM Tišnov
kolektiv (1987): Květena ČR, 1. díl, Academia Praha
Krejčiřík, P., Pejchal, M.: Coniferia – multimediální atlas jehličnatých dřevin, Břeclav
www.veronica.cz

Diskusní téma: Borovice černá (Pinus nigra), Brno - Kociánka

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek