
aneb Zajímavé dřeviny kolem nás
Název: topol bílý – topol biely – Populus alba
Čeleď: vrbovité – Salicaceae
Synonyma: Leuce alba, linda
Obvod: cca 400 cm (2006)
Věk: cca 80+ let
Lokalita:V Brně – Slatině, v areálu bývalé vojenské posádky. GPS souřadnice (cca): Loc: 49°10'47.121"N, 16°40'13.958"E
Mohutný strom, dorůstající výšky až 30 (40) m. Má silné, široce rozvětené kosterní větve a vytváří širokou, řídkou, ale košatou korunu.
Kmen může mít až dva metry v průměru. Mladá borka je velmi světlá, až bílá či nazelenalá, později ve stáří je hrubě rozpraskaná, černavá. Dřevo má běl bílou, jádro žlutavé až žlutohnědé. Pupeny a letorosty jsou bělavě plstnaté.
Má hluboce kořenující kůlový kořen a z něj vyrůstající četné, 20–25 m dlouhé vedlejší kořeny, které jej pevně kotví i na nestabilním stanovišti. Negativem je, že často poškozují inženýrské sítě a vyrůstají z nich výmladky.
Listy jsou dvojího typu. Na prodloužených větvičkách dlanitolaločné, s laloky mělce zubatými, na krátkých větévkách jsou listy okrouhle vejčité, hrubě zubaté. Čepel je 3–8(10) cm dlouhá, 3–7(9) cm široká, tuhá, na líci tmavozelená, na rubu běloplstnatá. Listy jsou dlouze řapíkaté (6–12 cm).
Dožívá se 300 – 400 let.
Má rád vlhké, střídavě mokré, živné, zásadité, volné, písčitohlinité i kamenité půdy. Ideální podmínky má v lužních lesích v úvalech velkých řek, v pobřežních křovinách nebo na říčních náplavech.
Roste v nížinách, do vyšších poloh vystupuje jen zřídka (do 900 m n. m.)
Je teplomilný a světlomilný, i když v mládí slabší zastínění snese. Je odolný proti mrazu, snáší městské prostředí.
Střední, jižní a východní Evropa, Sibiř až po Jenisej, Malá a Střední Asie až po západní Himaláj. U nás je původní v Hornomoravském, Dyjsko-svrateckém a Dolnomoravském úvalu, Ostravské pánvi a Slezské pahorkatině, na Slovensku kolem toku Dunaje a jeho přítoků.
Jeho význam v sadovnictví značně redukuje obrovská tvorba kořenových výmladků (viz foto), která je pro tento topol charakteristickou vlastností. Limitem jsou i jeho nároky na prostor. Občas se vysazuje kuželovitý kultivar ´Pyramidalis´ (syn. Populus bolleana), který má hluboce laločnaté listy, nebo kultivar ´Nivea´ má letorosty a listy na rubu až křídově bíle plstnaté.
V nížinných lesích je to lesnicky pěstovaná dřevina. Dřevo se používá k výrobě překližek, zápalek, krabic a beden a v nábytkářském průmyslu.
Nadherný strom, který jsem ve zpustlém a zchátralém objektu nečekal. Možná právě to, že byl přístup do objektu značně omezený, mu pomohlo vyrůst k takové kráse. Snad se mu bude dařit i v budoucnu, až v objektu začne hospodařit nový majitel, protože vojáci jej prodávají.
V roce 2001 strom soutěžil o titul Strom roku.
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1995): Sadovnická dendrologie I. – Listnaté stromy, EDEN Brno
Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM Tišnov
kolektiv autorů (1990): Květena ČR, 2. díl, Academia Praha
Klika, J. (1930): Dendrologie – Listnáče, 1. část, Ministerstvo zemědělství RČS, Praha
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 8.9.2006