Platan javorolistý (Platanus hispanica) - Baden, Rakousko

Název: platan javorolistý – Platanus hispanica

Čeleď: platanovité – Platanaceae

Synonyma: Platanus acerifolia, Platanus x hybrida, Platanus orientalis var. acerifolia, Platanus hybrida, Platanus acerifolia var. hispanica

Obvod: cca 800

Šířka koruny: cca 40 m

Věk: cca 260 let

Lokalita: Baden, Rakousko

Popis druhu:

Mohutný strom, hluboce kořenící, dorůstající až do 40 m výšky a s až 35 m širokou rozkladitou korunou, se šupinovitou borkou odlupující se po dvacátém roku věku ve velkých plátech, po nichž zůstávají žlutobílé jizvy. Borka má barvu hnědou, modrošedou, žlutozelenou a světle zelenou.

Kmen je přímý, v obvodu může mít až 15 m, sahá vysoko do koruny. Větve jsou relativně tenké, chapadlovité, dlouhé, na konci vzpřímené. U solitér převisají až k zemi. Kořenový systém je mohutný, i když ne příliš hluboký, protože se hlavní kořen brzy rozvětvuje. Není citlivý na navážky a záplavy. Zvedá však chodníky a obrubníky, je proto nutné, aby byla respektována kořenová mísa ve vzdálenosti minimálně 1,5 m od kmene.

Listy má střídavé, opadavé, řapík na bázi dutý. Na řapíku a na rubu na žilnatině bělavě chlupaté. Čepel je hluboce 3–7klaná (výřezy laloků jsou hlubší než u platanu západního, ale mělčí než u platanu východníhp), prostřední lalok je prodloužený. Listy mohou být až 28 cm dlouhé i široké.

Kvete poprvé ve 20 letech, ve druhé polovině V. Květy jsou nenápadné.

Plodenství jsou ježatá, 2,5 až 3,5 cm velká, zpravidla po 2. Poprvé plodí ve cca 20 letech. Chmýří zralých plodů dráždí dýchací cesty.

Dožívá se až pěti set let.

Ekologie:

Teplomilný, v dospělosti však vůči mrazům poměrně odolný strom. Udává se, že ve Švýcarsku vystupuje až do 800 m n.m. Má rád slunné stanoviště s hlubší živnou půdou a vyšší hladinou spodní vody. Je vápnomilný. Snáší znečištěné prostředí, zasolení i silnější ořez. Dobře regeneruje, snese přechodně sucho, ale na suchém stanovišti se špatně vyvíjí.

Rozšíření:

Celá Evropa kromě severních částí. Původ je nejasný, nejčastěji se považuje za křížence Platanus occidentalis x Platanus orientalis. Někteří autoři jej považují za kulturní formu platanu východního (Platanus orientalis var. acerifolia), jiní (Dole) dokonce za samostatný druh. Ve střední Evropě je v kultuře pravděpodobně od 17. století.

Význam:

Vysazuje se v parcích a městské zeleni jako výrazná solitera, někdy i jako alejový strom. Je okrasný netypickou borkou, svými rozměry (má-li prostor, dorůstá obřích rozměrů), habitem i olistěním. Na podzim listy barví do žluta. Dřevo se uplatňuje v truhlářství.

Poznámka k tomuto exempláři:

Jeden z největších platanů, jaké znám.

Zdroje:

Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha

Kavka, B. (1995): Sadovnická dendrologie I. – Listnaté stromy, EDEN Brno

Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM Tišnov

kolektiv autorů (1987): Květena ČR, 1. díl, Academia Praha

Klika, J. (1930): Dendrologie – Listnáče, 1. část, Ministerstvo zemědělství RČS, Praha