
aneb Zajímavé dřeviny kolem nás
Název: lípa velkolistá – lipa veľkolistá – Tilia platyphyllos Scop.
Synonyma: Tilia officinarum
Obvod: 875 cm (2006)
Výška: 34 m
Věk: 500+
Lokalita: u obce Pustovec, okr. Kežmarok, Slovensko. GPS souřadnice: 49°17'17.77"N 20°27'17.98"E
Ochrana: chráněný strom, vyhlášený VZV KÚ v Prešove, 1/1997-VZV/ŽP, 25. 06. 1997
20 až 40 m vysoký strom s rozkladitými větvemi a široce kuželovitou korunou. Kořenová soustava v obrysu srdčitá, se silnými postranními kořeny. Letorosty většinou chlupaté, někdy lysé, červenohnědé. Kmen válcovitý, borka zůstává dlouho hladká, šedá, ve stáří podélně rozpraskává. Pupeny vejcovité, 3–7 mm dlouhé, tupé. Listy jsou okrouhle vejčité, na bázi souměrně srdčité, 6–12 cm velké, ostře pilovité, na líci lysé a matně zelené, na rubu žlutozelené, pýřité a v paždí žilek hustě bělavě chlupaté. Nažky jsou dřevnaté, žebernaté a nedají se v prstech rozmáčknout, vlnaté až plstnaté. Raší a kvete před lípou srdčitou.
Strom stinných listnatých lesů, má rád půdy vlhké, propustné, živné, zásadité až slabě kyselé, kamenité i hnilité, středně hluboké. Polostinná dřevina, náročná na vzdušnou vlhkost, citlivá na pozdní mrazy.
Západní, střední a jihovýchodní Evropa, na sever do Dánska, na východ po západní Ukrajinu, dále Malá Asie, Kavkaz.
Lesnicky i sadovnicky hojně pěstovaná dřevina. Dřevo má měkké, lehké, snadno opracovatelné. Používá se např. na překližky, rýsovací prkna, bedny, tužky a k řezbářství. Využívá se jako meliorační a půdoochraná dřevina. V sadovnictví především do porostů, alejí, ale i jako solitéra. Špatně snáší nedostatek vlhkosti a znečištěné ovzduší, proto se nehodí do center měst.
Nádherný prastarý strom. S výškou 34 m a stářím kolem 500 let patří k největším a nejstarším na Slovensku. O to víc mrzí, že působí (a zejména jeho okolí) zanedbaným a neudržovaným dojmem. Nikde jsem na něm nenašel cedulku, že je to strom chráněný, potřeboval by ošetřit a odborně prořezat (byť je jinak velice vitální a prosychá jen velmi málo), ale hlavně by si strom takovéhoto významu zasloužil upravené okolí a ne nepřehlednou spleť náletových dřevin, které jej utiskují a znesnadňují k němu přístup. Sem by měly jezdit exkurze a ne jen nadšenci, kteří jsou ochotní prodírat se křovím. Moc takovýchto stromů (nejen) na Slovensku není.
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM
kolektiv autorů (1992): Květena ČR, 3. díl, Academia Praha
Katalóg chránených stromov - Lipa na Pustovci. Poznámka: U ortofotky se nenechte zmást červenou tečkou, značí střed - lípa roste u cesty na horizontální spojnici té tečky a velké budovy mezi cestami.
Foto: © Bohdan Dlouhý, 10.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 10.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 10.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 10.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 10.9.2006
Foto: © Bohdan Dlouhý, 10.9.2006