Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), Moravská Třebová

Název: lípa velkolistá – lipa veľkolistá – Tilia platyphyllos Scop.

Synonyma: Tilia officinarum

Obvod: 375 cm (2007)

Věk: 150+

Lokalita: konec Moravské Třebové, směrem na Letovice (Útěchov). GPS souřadnice: Loc: 49°44'32.589"N, 16°39'13.447"E

Popis druhu:

20 až 40 m vysoký strom s rozkladitými větvemi a široce kuželovitou korunou. Kořenová soustava v obrysu srdčitá, se silnými postranními kořeny. Letorosty většinou chlupaté, někdy lysé, červenohnědé. Kmen válcovitý, borka zůstává dlouho hladká, šedá, ve stáří podélně rozpraskává. Pupeny vejcovité, 3–7 mm dlouhé, tupé. Listy jsou okrouhle vejčité, na bázi souměrně srdčité, 6–12 cm velké, ostře pilovité, na líci lysé a matně zelené, na rubu žlutozelené, pýřité a v paždí žilek hustě bělavě chlupaté. Nažky jsou dřevnaté, žebernaté a nedají se v prstech rozmáčknout, vlnaté až plstnaté. Raší a kvete před lípou srdčitou.

Ekologie:

Strom stinných listnatých lesů, má rád půdy vlhké, propustné, živné, zásadité až slabě kyselé, kamenité i hnilité, středně hluboké. Polostinná dřevina, náročná na vzdušnou vlhkost, citlivá na pozdní mrazy.

Rozšíření:

Západní, střední a jihovýchodní Evropa, na sever do Dánska, na východ po západní Ukrajinu, dále Malá Asie, Kavkaz.

Význam:

Lesnicky i sadovnicky hojně pěstovaná dřevina. Dřevo má měkké, lehké, snadno opracovatelné. Používá se např. na překližky, rýsovací prkna, bedny, tužky a k řezbářství. Využívá se jako meliorační a půdoochraná dřevina. V sadovnictví především do porostů, alejí, ale i jako solitéra. Špatně snáší nedostatek vlhkosti a znečištěné ovzduší, proto se nehodí do center měst.

Poznámka k tomuto exempláři:

Krásná a zdravá stará lípa. Má sice špatné větvení, ale to je nešvar všech lip a těžko s tím něco nadělat. Má však hezký habitus, pěkně rozložené větve a vypadá velmi dobře olistěná i bez listí. Docela se divím, že není zaevidovaná mezi památnými stromy, objevují se tam horší kousky. Doteď se k ní lidé chovali slušně, prosycháním - zdá se - netrpí a má tak dobrou šanci svůj věk znásobit. Jen jednoho se bojím - roste těsně u silnice a může se stát, že nějaký chytrák vymyslí, že v rámci bezpečnosti bude lepší ji pokácet. Přeložit silnici o pár metrů dál by bylo ovšem lepší řešení.

Zdroje:

Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha

Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM

kolektiv autorů (1992): Květena ČR, 3. díl, Academia Praha