Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), Brno - Řečkovice, Cupákova 3

Název: lípa velkolistá – lipa veľkolistá – Tilia platyphyllos Scop.

Synonyma: Tilia officinarum

Obvod: 360 cm (2004)

Výška: 21 m (1986)

Věk: cca 160 let (viz poznámka u nedaleko rostoucí lípy srdčité)

Lokalita: Brno – Řečkovice, Cupákova 3, kat. úz. 61164, parcela č. 3442/1. GPS souřadnice: 49°15'11.3"N; 16°35'25.07"E

Datum vyhlášení památného stromu: 13.8.2002, zrušeno 9.7.2007

Popis druhu:

20 až 40 m vysoký strom s rozkladitými větvemi a široce kuželovitou korunou. Kořenová soustava v obrysu srdčitá, se silnými postranními kořeny. Letorosty většinou chlupaté, někdy lysé, červenohnědé. Kmen válcovitý, borka zůstává dlouho hladká, šedá, ve stáří podélně rozpraskává. Pupeny vejcovité, 3–7 mm dlouhé, tupé. Listy jsou okrouhle vejčité, na bázi souměrně srdčité, 6–12 cm velké, ostře pilovité, na líci lysé a matně zelené, na rubu žlutozelené, pýřité a v paždí žilek hustě bělavě chlupaté. Nažky jsou dřevnaté, žebernaté a nedají se v prstech rozmáčknout, vlnaté až plstnaté. Raší a kvete před lípou srdčitou.

Ekologie:

Strom stinných listnatých lesů, má rád půdy vlhké, propustné, živné, zásadité až slabě kyselé, kamenité i hnilité, středně hluboké. Polostinná dřevina, náročná na vzdušnou vlhkost, citlivá na pozdní mrazy.

Rozšíření:

Západní, střední a jihovýchodní Evropa, na sever do Dánska, na východ po západní Ukrajinu, dále Malá Asie, Kavkaz.

Význam:

Lesnicky i sadovnicky hojně pěstovaná dřevina. Dřevo má měkké, lehké, snadno opracovatelné. Používá se např. na překližky, rýsovací prkna, bedny, tužky a k řezbářství. Využívá se jako meliorační a půdoochraná dřevina. V sadovnictví především do porostů, alejí, ale i jako solitéra. Špatně snáší nedostatek vlhkosti a znečištěné ovzduší, proto se nehodí do center měst.

Poznámka k tomuto exempláři:

Jeden z brněnských památných stromů. Má uschlou významnou část koruny a dá se předpokládat, že se to projeví na její životnosti, protože bude jednak náchylnější na hnilobu a houbové choroby, ale bude trpět i zhoršenou statikou.

Zdroje:

Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha

Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM

kolektiv autorů (1992): Květena ČR, 3. díl, Academia Praha