Nejstarší brněnský strom - lípa srdčitá (Tilia cordata), Brno - Bystrc

Název: lípa srdčitá – lipa malolistá – Tilia cordata

Synonyma: lípa malolistá, Tilia parviflora, Tilia ulmifolia, Tilia europaea

Obvod: cca 450 cm (1993)

Výška: 14 m (1993)

Věk: cca 380 – 400 let

Lokalita: V Brně – Bystrci, na ulici Výhon, před restaurací U Šťávů, souřadnice GPS: Loc: 49°13'31.409"N, 16°31'37.107"E.

Druh ochrany: 21.4.1979 vyhlášena za Památný strom

Popis druhu:

Strom s vejcovitou nebo až široce kulovitou hustou korunou, dorůstající do výšky 25 až 30 m, se silným válcovitým kmenem a silnými kosterními větvemi. Borka je dlouho hladká, ve stáří mělce rozpukaná. Čepel listů je okrouhle srdčitá, 3–8 cm dlouhá. Listy raší začátkem května, první květy se objevují až po 20 – 25 letech, kvete v červnu a v červenci (asi o 14 dní dříve než lípa velkolistá), plodit začíná ve 30–40 letech, jak solitéra již v 15–20 letech. Dožívá se 500 – 700 let.

Ekologie:

Strom dubohabřin, lužních lesů, suťových a stinných roklinových lesů. Neroste na extrémně kyselých půdách. Snáší polostín a mrazy, má silnou kořenovou i kmenovou výmladnost. Tvoří adventivní kořeny ve vyhnilých dutinách kmenů (viz foto).

Rozšíření:

Téměř celá Evropa, kromě nejsevernějších částí.

Význam:

Strom používaný v lesnictví i sadovnictví. Má měkké dřevo, vyhledávané řezbáři. Používá se ale i na překližky, rýsovací prkna, tužky, bedny atd. Oproti dřevu lípy velkolisté je poněkud tvrdší. Vysazuje se jako meliorační a půdoochranná dřevina. Květenství se sbírají pro léčivé účinky (diaforetikum, karminativum, antispasmotikum). Z lýka se v minulosti dělaly rohože, obuv, nádoby na mouku a obilí. V sadovnictví má využití jako alejový i solitérní strom. Je medonosná, semena obsahují 50% oleje. Český národní strom.

Poznámka k tomuto exempláři:

Je to údajně nejstarší brněnský strom, je právem zařazená mezi Památné stromy a v roce 2000 byla vyhlášena Stromem roku.

Kmen lípy je úplně dutý, ale strom je vitální a dokázal vytvořit adventivní kořeny, kterými dutiny překlenul (viz fotografie níže). Pohled do koruny naznačuje, že by tu tato lípa mohla růst ještě dlouho, nejeví totiž příznaky výraznějšího prosychání a zdá se být v dobré kondici i zdravotním stavu.

V Bystrckých novinách číslo 9/2005 vyšel o této lípě článek, podepsaný Radoslavem Střechou. Citujme část: „…Málem byla skácena, jak to popsal ve svých "Pamětech“ obecní strážník v Bystrci Bohumil Michalík. Lípa již za mých klukovských let byla ve spodní části ztrouchnivělá a byla tam díra. Jednou tam vběhla kuna. Tomáš Richtr, který bydlel naproti lípy, chtěl kunu vykouřit a tak do díry nacpal slámu a tu zapálil. Troud uvnitř lípy hořel několik dní a lípa byla ještě více poškozena a hrozilo, že by se mohla rozštípnout. Obecní zastupitelstvo v r. 1933 se usneslo lípu skácet a skácením pověřilo mě a obecního polního hlídače Františka Kratochvíla. Jednoho dne, když jsme se u lípy domlouvali, jak ji pokácíme, šel kolem četník, strážmistr Rambousek a když se dozvěděl o našem úmyslu, tak nám řekl, abychom ještě počkali a odešel na četnickou stanici a tam telefonicky v Brně zjistil, že lípa je chráněna památkovým úřadem a tímto byla lípa zachráněna. Následně byla lípa na obecní náklady zpevněna železnými obručemi, které vyrobil kovář Jaroslav Otradovec…" (Za informaci a oskenování textu děkuji Janě).

Zdroje:

Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha

Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM

kolektiv autorů (1992): Květena ČR, 3. díl, Academia Praha

Aktualizace 3.2.2008: Přidány nové fotografie.