Hrušeň polnička (Pyrus pyraster) - Pohansko

Název: hrušeň polnička – Pyrus pyraster

Čeleď: růžovité – Rosaceae

Synonyma: Pyrus communis, Pyrus communis var. sylvestris, Pyrus achras, Pyrus communis var. achras, Pyrus communis var. pyraster, Pyrus communis var. glabra, Pyrus communis var. tomentosa, Pyrus communis subsp. achras, Pyrus communis subsp. pyraster, Pyrus communis subsp. piraster, Pyrus pyraster subsp. achras, hrušeň planá

Obvod: 260 cm (2011)

Výška: cca 16 m (2011)

Šířka: cca 7 m (2011)

Věk: cca 80 let

Lokalita: Pohansko, u cesty z Břeclavi k zámečku na Pohansku, vedle starého bunkru (řopík). GPS souřadnice: 48°43'58.724"N, 16°53'51.243"E

Datum vyhlášení: není vyhlášena za památný strom

Evidenční číslo:

Nadmořská výška: cca 150 m n.m.

Popis druhu:

Keřovitá nebo stromovitá dřevina, dorůstající až do 25 m výšky a dožívající se až 300 let.

Borka na kmeni je tmavá, šedočerná, rozpraskaná, mladé letorosty jsou světle hnědé, lysé nebo téměř lysé, se světlými lenticelami.

Pupeny jsou kuželovité, zašpičatělé, tmavohěndé, lysé, na okraji brvité. Listy pilovité, vejčité až široce eliptické, dlouze řapíkaté, na líci jasně zelené, lesklé, na rubu světlejší. Květy jsou zpravidla bílé, kvetou v dubnu až květnu. Plodem je kulovitá až hruškovitá, dlouze stopkatá malá malvice s jádřincem s pěti přihrádkami po dvou semenech.

Ekologie:

Je to domácí dřevina, vyskytující se především v nižších polohách - lužní lesy, dubohabřiny, sušší teplomilné doubravy, křovinaté lesostepní stráně či okraje lesů.

Rozšíření:

V Evropě od Španělska (kromě jihu) přes střední Evropu až po Lotyšsko, evropské Rusko, na jihu po Bulharsko a severní Turecko. V severní části Evropy se přirozeně nevyskytuje.

Význam:

Je to stará ovocná dřevina, z níž byly vyšlechtěny kulturní odrůdy hrušní. Používá se jako podnož pro rouby hrušně obecné. Využívá se i dřevo, které je poměrně kvalitní a používá se v řezbářství a truhlářství. V krajině má pak význam i jako zdroj potravy pro ptáky a hmyz.

Poznámka k tomuto exempláři:

Rozměry kmene by naznačovaly mnohem vyšší věk, ale vzhledem k tomu, že polnička roste částečně na náspu vojenského bunkru, domnívám se, že byla vysazena (nebo se vysemenila) až po dostavbě opevnění. To vzniklo někdy ve třicátých letech minulého století. Proto uvádím věk jen cca 80 let. Přesto je to pěkný kousek stromu a jako první exemplář polničky na tomto webu si tady místo zaslouží.

Zdroje:

Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM Tišnov

kolektiv autorů (1992): Květena ČR, 3. díl, Academia Praha

Pikula, J. (2004): Stromové a keřové dřeviny lesů a volné krajiny České republiky, Akademické nakladatelství CERM, Brno

www.naturabohemica.cz