Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), Brno - Mendlovo náměstí

Název: jinan dvoulaločný – ginko dvojlaločné – Ginkgo biloba

Čeleď: Ginkgoaceae – jinanovité

Synonyma: Salisburia adiantifolia

Obvod: 425 cm (2006)

Výška: 24 m (2001)

Věk: cca 170 - 200 let

Lokalita: V Brně, na Mendlově náměstí, v areálu Augustiniánského kláštera (dnešní Památník Gregora Johanna Mendela), kat. úz. 61008, parcela č. 1

Datum vyhlášení památného stromu: 21.4.1979

Popis druhu:

Opadavý strom s kuželovitou až rozkladitou korunou (připomíná habitem poněkud hrušeň), dorůstající do výšky 30 až 40 m. Borka je šedá, ve stáří hluboce brázditá.

Má zajímavé a atraktivní listy (přestože má listy, je řazen mezi jehličnany), mají zhruba klínovitý tvar, se dvěma (výjimečně třemi) laloky, někdy bez laloků. Jsou asi 10 cm dlouhé a 5–8 cm široké.

Dvoudomý strom s jednopohlavnými květy. Samičí květy jsou v jehnědovitém květenství, dlouhém 3–5 cm. Samčí květy jsou na stopkách 3–5 cm dlouhých. Kvete IV-V.

Semena jsou ve zralosti žlutá, 2–3 cm velká, s osemením zvenku dužnatým, uvnitř peckovitým, zapáchající.

Původ a rozšíření:

Pochází z JV Číny, z příhraničních oblastí provincií An-chuej a Če-ťiang na jihovýchod od dolního toku řeky Jang-c´-ťiang a také v severní části provincie Kuej-čou při horním toku Jang-c´-ťiang. Jinde je sice pěstován, ale nepůvodní. Do Evropy byl dovezen v roce 1730 z Japonska, do Čech v roce 1809, kdy byl vysazen v parku v Hlubošti. V současnosti roste starý exemplář v Královské oboře v Praze (uveden v literatuře z roku 1844). Na základě jeho rozměrů (v roce 1993 měl obvod kmene 345 cm) se odhaduje, že zde popisovaný jedince je starý 170–200 let.

Dřeviny blízce příbuzné jinanům se nacházejí už mezi permskými zkamenělinami (prvohory, 298–248 miliónů let), dá se o ginkgu tedy právem hovořit jako o živé fosílii.

Nároky na prostředí:

Vyžaduje vlhké a dobře propustné, hluboké a živné půdy. Vyskytuje se do 750 m nad mořem.

Význam:

Neobvyklá a přitom poměrně nenáročná dřevina, s oblibou používaná v sadovnictví. Snáší mírný zástin, na podzim barví do žluta. Rovněž snáší znečištěné a suché ovzduší, takže se velmi hodí do městských výsadeb a stromořadí.

Výtažky z ginkga se používají v přírodním lékařství i v medicíně pro přirozenou stimulaci fyzické a psychologické výkonnosti a pro své antioxidační účinky. Zvyšují průtok krve v mozku a umožňují tak nervovým buňkám absorbovat více kyslíku. Ochraňují cévy před křečemi a ztrátou pružnosti, mají relaxační účinek na cévní stěny. Působí jako bariéra proti abnormálnímu vzniku krevních sraženin v tepnách a žílách. Klinické využití zahrnuje léčbu senility, hluchoty, diabetické cévní choroby a některých očních poruch.

Poznámka k tomuto exempláři:

Jeden z nejstarších jinanů na území republiky, pamatuje působení J. G. Mendela.

Je to mohutný, byť chybně větvený, ale krásný strom, zdá se, že je zdravý a vitální, a přestože roste v prostředí značně znečištěném, má všechny předpoklady k tomu, aby nás všechny úspěšně přežil.