Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), Brno - Hybešova

Název: jinan dvoulaločný – ginko dvojlaločné – Ginkgo biloba

Čeleď: Ginkgoaceae – jinanovité

Synonyma: Salisburia adiantifolia

Obvod: 206 cm (2006)

Výška: neměřeno

Věk: 100+

Lokalita: V Brně, na ulici Hybešova 43, v zahradě bývalého židovského gymnázia. GPS souřadnice: Loc: 49°11'21.986"N, 16°36'4.083"E

Datum vyhlášení památného stromu: není zapsán

Popis druhu:

Opadavý strom s kuželovitou až rozkladitou korunou (připomíná habitem poněkud hrušeň), dorůstající do výšky 30 až 40 m. Borka je šedá, ve stáří hluboce brázditá.

Má zajímavé a atraktivní listy (přestože má listy, je řazen mezi jehličnany), mají zhruba klínovitý tvar, se dvěma (výjimečně třemi) laloky, někdy bez laloků. Jsou asi 10 cm dlouhé a 5–8 cm široké.

Dvoudomý strom s jednopohlavnými květy. Samičí květy jsou v jehnědovitém květenství, dlouhém 3–5 cm. Samčí květy jsou na stopkách 3–5 cm dlouhých. Kvete IV-V.

Semena jsou ve zralosti žlutá, 2–3 cm velká, s osemením zvenku dužnatým, uvnitř peckovitým, zapáchající.

Původ a rozšíření:

Pochází z JV Číny, z příhraničních oblastí provincií An-chuej a Če-ťiang na jihovýchod od dolního toku řeky Jang-c´-ťiang a také v severní části provincie Kuej-čou při horním toku Jang-c´-ťiang. Jinde je sice pěstován, ale nepůvodní. Do Evropy byl dovezen v roce 1730 z Japonska, do Čech v roce 1809, kdy byl vysazen v parku v Hlubošti. V současnosti roste starý exemplář v Královské oboře v Praze (uveden v literatuře z roku 1844). Na základě jeho rozměrů (v roce 1993 měl obvod kmene 345 cm) se odhaduje, že zde popisovaný jedince je starý 170–200 let.

Dřeviny blízce příbuzné jinanům se nacházejí už mezi permskými zkamenělinami (prvohory, 298–248 miliónů let), dá se o ginkgu tedy právem hovořit jako o živé fosílii.

Nároky na prostředí:

Vyžaduje vlhké a dobře propustné, hluboké a živné půdy. Vyskytuje se do 750 m nad mořem.

Význam:

Neobvyklá a přitom poměrně nenáročná dřevina, s oblibou používaná v sadovnictví. Snáší mírný zástin, na podzim barví do žluta. Rovněž snáší znečištěné a suché ovzduší, takže se velmi hodí do městských výsadeb a stromořadí.

Výtažky z ginkga se používají v přírodním lékařství i v medicíně pro přirozenou stimulaci fyzické a psychologické výkonnosti a pro své antioxidační účinky. Zvyšují průtok krve v mozku a umožňují tak nervovým buňkám absorbovat více kyslíku. Ochraňují cévy před křečemi a ztrátou pružnosti, mají relaxační účinek na cévní stěny. Působí jako bariéra proti abnormálnímu vzniku krevních sraženin v tepnách a žílách. Klinické využití zahrnuje léčbu senility, hluchoty, diabetické cévní choroby a některých očních poruch.

Poznámka k tomuto exempláři:

Toto ginkgo roste ve společnosti dvou obrovských platanů, v zahradě bývalého židovského gymnázia. Přestože se o něm píše, že je to největší plodící ginkgo v Brně, není zapsán mezi památné stromy a vůbec působí hodně zanedbaným dojmem. Což si nezaslouží. Zajímalo by mne, kolik je mu doopravdy let. Nabízí se totiž možnost, že byl vysazen současně s platany, v tom případě by mohl mít až 200 let. Přestože tomu jeho rozměry neodpovídají, je nutno vzít v úvahu, že roste ve stínu svého obřího společníka. Nemáte někdo více informací o této lokalitě?