Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba `Pendula`), Boskovice

Název: jinan dvoulaločný – ginko dvojlaločné – Ginkgo biloba `Pendula`

Čeleď: Ginkgoaceae – jinanovité

Synonyma: Salisburia adiantifolia

Obvod: 260 cm (2005, měřeno ve výšce 0,65 m)

Výška: 12 m (2005)

Věk: cca 150 let

Lokalita: V Boskovicích, u zámeckého skleníku, kat. úz. Boskovice, parcela č. 1218/1, GPS souřadnice: Loc: 49°29'5.875"N, 16°39'40.844"E

Datum vyhlášení památného stromu: 29.4.2005

Popis druhu:

Opadavý strom s kuželovitou až rozkladitou korunou (připomíná habitem poněkud hrušeň), v tomto případě převisající (jedná se o kultivar `Pendula`), dorůstající do výšky 30 až 40 m. Borka je šedá, ve stáří hluboce brázditá.

Má zajímavé a atraktivní listy (přestože má listy, je řazen mezi jehličnany), mají zhruba klínovitý tvar, se dvěma (výjimečně třemi) laloky, někdy bez laloků. Jsou asi 10 cm dlouhé a 5–8 cm široké.

Dvoudomý strom s jednopohlavnými květy. Samičí květy jsou v jehnědovitém květenství, dlouhém 3–5 cm. Samčí květy jsou na stopkách 3–5 cm dlouhých. Kvete IV-V.

Semena jsou ve zralosti žlutá, 2–3 cm velká, s osemením zvenku dužnatým, uvnitř peckovitým, zapáchající.

Původ a rozšíření:

Pochází z JV Číny, z příhraničních oblastí provincií An-chuej a Če-ťiang na jihovýchod od dolního toku řeky Jang-c´-ťiang a také v severní části provincie Kuej-čou při horním toku Jang-c´-ťiang. Jinde je sice pěstován, ale nepůvodní. Do Evropy byl dovezen v roce 1730 z Japonska, do Čech v roce 1809, kdy byl vysazen v parku v Hlubošti. V současnosti roste starý exemplář v Královské oboře v Praze (uveden v literatuře z roku 1844). Na základě jeho rozměrů (v roce 1993 měl obvod kmene 345 cm) se odhaduje, že zde popisovaný jedince je starý 170–200 let.

Dřeviny blízce příbuzné jinanům se nacházejí už mezi permskými zkamenělinami (prvohory, 298–248 miliónů let), dá se o ginkgu tedy právem hovořit jako o živé fosílii.

Nároky na prostředí:

Vyžaduje vlhké a dobře propustné, hluboké a živné půdy. Vyskytuje se do 750 m nad mořem.

Význam:

Neobvyklá a přitom poměrně nenáročná dřevina, s oblibou používaná v sadovnictví. Snáší mírný zástin, na podzim barví do žluta. Rovněž snáší znečištěné a suché ovzduší, takže se velmi hodí do městských výsadeb a stromořadí.

Výtažky z ginkga se používají v přírodním lékařství i v medicíně pro přirozenou stimulaci fyzické a psychologické výkonnosti a pro své antioxidační účinky. Zvyšují průtok krve v mozku a umožňují tak nervovým buňkám absorbovat více kyslíku. Ochraňují cévy před křečemi a ztrátou pružnosti, mají relaxační účinek na cévní stěny. Působí jako bariéra proti abnormálnímu vzniku krevních sraženin v tepnách a žílách. Klinické využití zahrnuje léčbu senility, hluchoty, diabetické cévní choroby a některých očních poruch.

Poznámka k tomuto exempláři:

Jedná se o zajímavý a zdravý exemplář s jedinečným habitem, navíc převisajících jinanů u nás mnoho neroste.

Zdroje:

Aae, G., Riedmiller, A. (1997): Stromy - kapesní atlas, Slovart Praha

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Hecker U. (2003): Stromy a keře, REBO

Hurych V. (1989): Sadovnictví, SZN Praha

Kavka, B. (1998): Sadovnická dendrologie II. – Jehličnaté stromy

Koblížek J. (2003): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP studio a nakladatelství SURSUM Tišnov

kolektiv (1987): Květena ČR, 1. díl, Academia Praha

Krejčiřík, P., Pejchal, M.: Coniferia – multimediální atlas jehličnatých dřevin, Břeclav

Taraba, R., Navrátilová, M. (2005): Památné stromy města Brna, Odbor ŽP Magistrátu města Brna