Borovice černá (Pinus nigra), hrad Svojanov

Název: borovice černá – borovica čierna - Pinus nigra

Čeleď: Pinaceae – borovicovité

Synonyma: Pinus austriaca, Pinus nigricans, Pinus laricio var. austriaca, Pinus pyrennaica, borovice rakouská

Národní názvy: sosna černaja (Rus.), črni bor (Chorv., Slov.), čeren bor (Bulh.), Schwarzkiefer, Schwarzföhe (Něm.), pin noir (Fr.), pino nero, pino d´Austria (It.), black pine, austrian pine (Angl.) fekete-fenyö (Maď.)

Obvod: 260 cm (2007)

Věk: 80+

Lokalita: hrad Svojanov

Popis druhu:

Jehličnatý, hluboce kořenící strom, dorůstající do výšky 15–25(50) m, s korunou v mládí úzce kuželovitou, ve stáří široce rozložitou až deštníkovitou. Borka kmene je v mládí hladká, později hluboce brázditá, šedohnědá až šedočerná. Letorosty silné, zelenohnědé, lysé, pupeny hnědavé, kuželovitě válcovité, pryskyřnaté, 2 cm dlouhé. Jehlice ve svazku po 2, 8–12(15) cm dlouhé, tuhé, pichlavé. Šišky vejcovité, 5–8 cm dlouhé, světle hnědé, lesklé. Dožívá se až 1000 let.

Hlavní rozpoznávací znaky:

Jehlice po 2 ve svazečku, pryskyřičnaté pupeny, hnědočerný vnitřek šupin šišek, hnědá až šedohnědá, hluboce rozpraskaná borka.

Původ a rozšíření:

Jižní a střední Evropa, Severně do Rakouska, Krym, Malá Asie. Do ČR dovezena v roce 1796.

Nároky na prostředí:

Mělké až středně hluboké vápenaté půdy, nenáročná na půdní živiny, dlouhou zimu, pozdní mrazy. Je světlomilná, ale snáší i polostín, nicméně v zápoji rychle ztrácí spodní větve. Přestože má slabě vyvinutý kůlový kořen, silné vedlejší kořeny umožňují růst i na kamenitém podkladu bez rizika vývratu. Používá se na zpevňování písečných dun.

Význam:

Často používaná (až nadužívaná) dřevina v parkové a sídlištní zeleni. Snáší městské prostředí, je odolná a v mládí rychle rostoucí. Vysazovaná i jako lesní dřevina. Je vhodná ma extrémní stanoviště, rekultivaci krasových lokalit atd.

Šišky se s oblibou používají ve vazačství.

Má lehké a pružné dřevo (používané na stavbu lodí), ale hodně zasmolené. Toho se však využívá v Dolním Rakousku, kde jsou borovice černé bohatým zdrojem pryskyřice.

V poslední době ve městech silně trpí červenou sypavkou borovic.

Poznámka k tomuto exempláři:

Vzrostlý exemplář, pěkně usazený v zahradě pod hradbami hradu, s výhledem do údolí. Jen je škoda, že má poškozený kmen, je to vstupní brána pro infekci a hnilobu, která ten strom dříve či později zahubí.

Zdroje:

Aae, G., Riedmiller, A. (1997): Stromy - kapesní atlas, Slovart Praha

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha

Hecker U. (2003): Stromy a keře, REBO

Hurych V. (1989): Sadovnictví, SZN Praha

Kavka, B. (1998): Sadovnická dendrologie II. – Jehličnaté stromy, EDEN Brno

Koblížek J. (2003): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP studio a nakladatelství SURSUM Tišnov

kolektiv (1987): Květena ČR, 1. díl, Academia Praha

Krejčiřík, P., Pejchal, M.: Coniferia – multimediální atlas jehličnatých dřevin, Břeclav