Borovice černá (Pinus nigra), Brno - Kociánka

Název: borovice černá – borovica čierna - Pinus nigra

Čeleď: Pinaceae – borovicovité

Synonyma: Pinus austriaca, Pinus nigricans, Pinus laricio var. austriaca, Pinus pyrennaica, borovice rakouská

Národní názvy: sosna černaja (Rus.), črni bor (Chorv., Slov.), čeren bor (Bulh.), Schwarzkiefer, Schwarzföhe (Něm.), pin noir (Fr.), pino nero, pino d´Austria (It.), black pine, austrian pine (Angl.) fekete-fenyö (Maď.)

Obvod: 310 cm (2006)

Věk: cca 170 let

Lokalita: Brno – Kociánka

Popis druhu:

Jehličnatý, hluboce kořenící strom, dorůstající do výšky 15–25(50) m, s korunou v mládí úzce kuželovitou, ve stáří široce rozložitou až deštníkovitou. Borka kmene je v mládí hladká, později hluboce brázditá, šedohnědá až šedočerná. Letorosty silné, zelenohnědé, lysé, pupeny hnědavé, kuželovitě válcovité, pryskyřnaté, 2 cm dlouhé. Jehlice ve svazku po 2, 8–12(15) cm dlouhé, tuhé, pichlavé. Šišky vejcovité, 5–8 cm dlouhé, světle hnědé, lesklé. Dožívá se až 1000 let.

Hlavní rozpoznávací znaky:

Jehlice po 2 ve svazečku, pryskyřičnaté pupeny, hnědočerný vnitřek šupin šišek, hnědá až šedohnědá, hluboce rozpraskaná borka.

Původ a rozšíření:

Jižní a střední Evropa, Severně do Rakouska, Krym, Malá Asie. Do ČR dovezena v roce 1796.

Nároky na prostředí:

Mělké až středně hluboké vápenaté půdy, nenáročná na půdní živiny, dlouhou zimu, pozdní mrazy. Je světlomilná, ale snáší i polostín, nicméně v zápoji rychle ztrácí spodní větve. Přestože má slabě vyvinutý kůlový kořen, silné vedlejší kořeny umožňují růst i na kamenitém podkladu bez rizika vývratu. Používá se na zpevňování písečných dun.

Význam:

Často používaná (až nadužívaná) dřevina v parkové a sídlištní zeleni. Snáší městské prostředí, je odolná a v mládí rychle rostoucí. Vysazovaná i jako lesní dřevina. Je vhodná ma extrémní stanoviště, rekultivaci krasových lokalit atd.

Šišky se s oblibou používají ve vazačství.

Má lehké a pružné dřevo (používané na stavbu lodí), ale hodně zasmolené. Toho se však využívá v Dolním Rakousku, kde jsou borovice černé bohatým zdrojem pryskyřice.

V poslední době ve městech silně trpí červenou sypavkou borovic.

Poznámka k tomuto exempláři:

Krásný a letitý exemplář borovice černé. Ač nakloněná, je velmi vitální a zdá se i zcela zdravá. Pokud nezačne překážet výstavbě, má šanci růst dalších několik set let. Zasloužila by si být mezi brněnskými památnými stromy, ale nejen mezi nimi. V ČR jsou za památné vyhlášené pouze tři černé borovice. Tato by mezi nimi ostudu rozhodně nedělala.

Je velmi pravděpodobné, že tento strom pamatuje zakládání zdejší zámecké zahrady kolem roku 1935. V roce 1825 koupil hrabě Schaffgotsch dvůr od brněnského měšťana Kotziana a nechal ho přestavět na zámeček. Od roku 1891 měla zámeček pronajatý Královopolská strojírna, která zde měla technické kanceláře. V roce 1919 odkoupil celou usedlost i se zámečkem a parkem Spolek pro výchovu mrzáčků, předchůdce ústavu, který je zde doposud. (Zdroj: www.veronica.cz)

Zvítězila v hlasování o Brněnský strom roku 2008.